Populárně vědecké přednášky jsou zaměřeny na témata, kterými se dlouhodobě zabývám, tj. energetiku, historii fyziky/vědy, historii Prahy a kriminalistiky. Nabízená témata jsou často mediálně velmi diskutována, a proto jsou přednášky postavena zejména na vysvětlení nových pojmů a technologií společně s vyvrácením některých všeobecných mýtů. Tyto přednášky mám upravené také pro vyšší ročníky ZŠ a SŠ (u energetiky nutná základní znalost fyziky a moderních technologií). Pokud vás nějaké téma zaujme, neváhejte mě kontaktovat emailem.
Dále naleznete krátké anotace jednotlivých přednášek:
Energetika v proudu času
Již starověcí Egypťané dumali nad elektrickými sumci v Nilu. Avšak, kdo skutečně jako první objevil elektřinu? Dějiny energetiky jsou strhujícím příběhem o lidské invenci a obrovském úsilí. Zejména druhá polovina 19. století byla ve znamení prudké industrializace, kdy se o slovo ve výrobních procesech začala hlásit elektřina. Lidstvo se poměrně rychle od podomácku vyrobeného prvního zdroje elektrického proudu dostalo až k průmyslové výrobě ve velkých elektrárnách. Kdy a kde vlastně stála první elektrárna na světě? A která byla první v Českých zemích? Jak probíhal doslova turbulentní rozvoj výroby elektřiny v průběhu 20. století? Přijďte si poslechnout popularizační přednášku Energetika v proudu času!
Břidlicový plyn – surovina současnosti či budoucnosti?
Zásadní odlišnost od běžného zemního plynu je ve způsobu těžby. Většina dosavadní světové produkce zemního plynu pochází z relativně snadno těžitelných nalezišť. Břidlicový plyn by mohl přinést energetickou nezávislost Evropy i nižší účty za energie, ale existují i obavy ohledně dopadu jeho těžby na zdraví lidí a životní prostředí. Jednotlivé národní diskuze k tématu jsou velmi odlišné stát od státu, tudíž globální názor není zatím možný. V této přednášce se shrnují základní znalosti z oblasti těžby břidlicového plynu, jeho zásob ve světě a postoje různých států k problematice těžby. Neposlední částí je také snaha o vyvrácení některých mediálních mýtů.
Nekonvenční fosilní paliva – odkud se berou a jak je těžit?
Ačkoliv se neustále hovoří o nutnosti snižování spotřeby fosilních paliv, celosvětově se tomu zatím nedaří. Spíše naopak, rostoucí ekonomiky třetího světa jsou existenčně závislé svým rozvojem na fosilních palivech. A ani naše euro-atlantská společnost si zatím není jistá svojí „bezemisní“ budoucností. Přednáška se zabývá problematikou a aktuálním stavem těžby nekonvenčních fosilních paliv. Objasňuje možné typy nekonvenčních fosilních paliv, podstatu jejich těžby, dopady na ekologii, naznačení možného využití a postoje k těžbě nekonvenčních fosilních paliv v EU a vybraných zemích světa spolu s vlivem na finanční sektor.
Import (ne)konvenčního zemního plynu do Evropy?
Rozvoj těžby nekonvenčních zdrojů zemního plynu se v posledních deseti letech pomalu stává mocným hybatelem v oblasti energetické bezpečnosti importu strategických surovin do zemí Evropy. Metody importu zemního plynu do Evropy budou ovlivněny nejen primárními produkčními náklady a politickými bariérami, ale také logistickými náklady a tranzitními riziky. Přednáška se zabývá vlivem logistických metod (LNG nebo plynovody) na cenu dodávaného produktu v rámci Evropy s bližším zaměřením na střední Evropu. Snaha o diverzifikaci zdrojů zemního plynu a s tím související zajištění energetické bezpečnosti nemá v Evropě zatím jednotnou cestu z důvodu dalších socio-politických vlivů.
Vyplatí se dostavba jaderné elektrárny na území České republiky?
Postavení klasické energetiky v rámci energetického mixu není v Evropě aktuálně vůbec jednoduché. Stojíme před otázkou, zda máme přijmout či odmítnout dostavbu jedné ze stávajících jaderných elektráren v České republice nebo se vydat cestou obnovitelných zdrojů se zálohou v podobě paroplynových elektráren. Přednáška rozkrývá téma nejen z technického hlediska, ale především z ekonomického a geopolitického pohledu. Přednášku lze zaměřit i na celosvětovou problematiku staveb nových jaderných zdrojů a přístupy jednotlivých makroregionů (kontinentů).
Jak dlouho nám bude Temelín dodávat elektřinu?
Jak dlouhá je životnost jaderného reaktoru? Proč je potřeba pravidelně odstavovat jaderný reaktor? Jaké metody se využívají ke zkoumání oceli reaktorové nádoby? Jaký vliv má radiační zatížení na ocel použitou v primárním okruhu jaderné elektrárny? A proč je lepší postavit raději novou jadernou elektrárnu než vyměnit pouze její reaktor? Proč je tak důležitý materiálový výzkum pro jaderné elektrárny IV. generace? Přednášku lze přizpůsobit i jiné problematice v jaderných elektrárnách (např.: dostavba JE Temelín, technologie v JE aj.) a celkově energetice.
Energetický mix
Energetický mix představuje přehled podílů jednotlivých zdrojů na výrobě elektrické energie. Právě struktura pokrytí výroby je dána mnoha faktory, kromě geografických podmínek jsou to také společenské, ekonomické a hlavně politické okolnosti. V přednášce se zaměříme zejména na profil české spotřeby a potřeby elektrické energie. Kromě klasické energetiky blíže rozebereme, jaký může být potenciál v obnovitelných zdrojích v ČR a dalších evropských zemích, z nichž nás nejvíce ovlivňuje Německo se svým energetickým projektem Energiewende. V závěru se blíže podíváme na evropské a světové projekty zabývající se touto problematikou.
Jak funguje jaderná elektrárna?
Přednáška přináší základní poznatky z oblasti jaderné fyziky se zaměřením na provoz jaderné elektrárny. Co to znamená kritičnost reaktoru? Jak se nakládá s jaderným odpadem a co si představit pod palivovým cyklem? Jaký je rozdíl mezi primárním, sekundárním a terciálním okruhem? Neustále slyšíme zprávy o potřebě reaktorů IV. generace. Čím jsou tak přelomové ve vývoji? Jak se řeší bezpečnost jaderných elektráren a proč se většinou nevyplatí výměna jaderného reaktoru?
Kudy vedly koleje a už (ne)vedou
V Praze dříve bývalo mnohem více tramvajových tratí než dnes, a to zejména v centru. Po některých nám nezůstaly žádné památky, někde v dlažbě najdeme ještě zbytky kolejí. Víte, že měla vést tramvajová trať Nerudovou ulici, nebo kudy vedla trať první Křižíkovy tramvaje či „pražská koňka“? A kde došlo k první tramvajová nehodě v Praze? Během přednášky se ponoříme do historie pražských kolejových tratí.
50 let provozu pražského metra
Pražské metro letos slaví 50 let své existenci, avšak jeho zrod nebyl úplně jednoduchý. Od první myšlenky až po rozjezd první soupravy uplynulo dlouhých 76 let. Jeden z projektů počítal také s nasazením klasických tramvajových vozů do podzemí. Víte, že během první jízdy se rozdávaly dezerty ve tvaru metra? Proč na některých stanicích není nástupiště uprostřed, kde najdeme tajnou stanici nebo jaký jsou nejdelší, nejpomalejší či nejrychlejší eskalátory?
Kepler a Brahe – muži, kteří odhalili tajemství nebes
Podívejme se blíže na životní osudy dvou nejvýznamnějších vědců, kteří působili v Praze v době panování císaře Rudolfa II., Johanna Keplera a Tychona Braheho. Jak se dostali do Prahy, kde bydleli a kde v Praze vědecky bádali…? Je Braheho nečekaná smrt stále záhadou? Byl opravdu Kepler synem čarodějnice a jak to bylo s jeho horoskopy? Na přednášce si přiblížíme také okolnosti vzniku prvních dvou Keplerových zákonů sepsaných přímo v Praze.
Praha alchymistická aneb putování za čaroději, hvězdlháři a zlatoději
Příběhy ze dvora císaře Rudolfa II. nás dodnes fascinují. Hledání elixíru mládí, výroba zlata z roztodivných materiálů, pohledy do budoucnosti či tajemné pokusy. Jak vypadaly tehdejší alchymistické laboratoře a oč alchymisté usilovali? Bylo snadné ošálit oko císaře? Přiblížíme si příběhy Johna Dee, Edwarda Kellyho, Alessandro Scotta, Michaela Maiera či Michala Sendivoje a pronikněme více do historie magie, astrologie a alchymie.
Tajemství času aneb jak se měřil čas
O čase, jeho měření a významu v lidských dějinách bude naše přednáška. Vydejme se na fascinující cestu, která nám ukáže, jak lidé od pradávna usilovali o pochopení a zachycení plynutí času. Dozvíme se, jak naši předci měřili čas podle slunce a hvězd, jaké principy využívaly sluneční, vodní či mechanické hodiny a jak touha po přesnosti ovlivnila rozvoj vědy, techniky a celé společnosti. Společně nahlédneme do starověkých civilizací, středověkých klášterů i renesančních dílen, které položily základy moderního měření času.
Historie astronomie
Přijměte pozvání na jedinečnou cestu časem od pradávných dob přes objevy antických myslitelů až po moderní objevování hlubokého vesmíru. Připomenete si Aristotelovy myšlenky, Ptolemaiovy teorie, Galileovy objevy, Braheho pozorování nebes, Keplerovy zákony pohybu planet i pokroky moderní astronomie, jako je odhalování černých děr, exoplanet a tajemné temné hmoty.
Ztracené poklady Prahy
Kam zmizely insignie Univerzity Karlovy, které se ztratily za druhé světové války? Existuje opravdu Štěchovický poklad, ukrytý nacisty v českých lesích? A jak se slavná Ďáblova bible dostala do Švédska jako válečná kořist? Historie Prahy zná nejen krádeže, ale i geniální podvody. V roce 1919 se jistý podvodník pokusil prodat Karlštejn americkému investorovi – na naší přednášce se dozvíte, proč mu to neprošlo! Podobně šokovala i loupež jednoho z nejvýznamnějších předmětů tzv. Loretánského pokladu. Co zmizelo na černém trhu? Pokud vás lákají nevyřešené záhady, přijďte se ponořit do příběhů, které stále čekají na své rozuzlení. Možná právě vy objevíte klíč k některému z nich!
Mozaika nejznámějších pražských zločinů do konce 19. století
Přijďte objevit fascinující kapitoly z dějin Prahy, které nejsou v učebnicích! Čekají vás příběhy, které vás vtáhnou svou dramatičností a tajemstvím. Seznámíme se se skutečným příběhem rytířem Daliborem z Kozojed, legendárního zločince Václava Babinského či tragickým příběhem Šimona Ábelese. Ponoříme se do světa alchymistů, kteří často více podváděli, než že by měnili olovo ve zlato. Budeme svědky vyhlášení soukromé válka proti Pražanům a také smrtelného výstřelu, který nešťastně zabil kněžnu Marii Eleonoru Windischgrätzovou. Víte, kdo byl odsouzen za požár Národního divadla, jak to bylo s první pražskou tramvajovou nehodu, ztroskotáním balónu Kysibelka či potopení parníku Františka Josefa I.? Na závěr prozkoumáme společensky citlivé téma vývoje prostituce v Praze do konce 19. století.
Četníci, policisté, kriminálka – jak to všechno tenkrát bylo a jak je to dnes?
Od kdy se píše historie četnictva a policie na našem území a jaký byl mezi nimi rozdíl? Proč se pražská „Čtyřka“ jmenovala „Čtyřka“ a jak to vypadalo za 1. republiky u bezpečnostních sborů? Byl policejní rada Vaňásek předobrazem seriálového rady Vacátka? Proč se začalo říkat policistům chlupatí, švestky nebo hluchavky? Prozkoumejme podivuhodnou historii sborů na našem území a zejména v Praze.
Dobrodružství kriminalistiky
V přednášce se zaměřuje se na klíčové osobnosti a přelomové metody, které zásadně ovlivnily vyšetřování trestných činů. Posluchači se seznámí s Bertillonovou antropometrií, první vědeckou metodou identifikace zločinců pomocí tělesných měr, která vedla ke vzniku policejních kartoték. Dále bude popsán vzestup daktyloskopie a mechanoskopie. Kriminalistická balistika objasní, jak se vyvíjela identifikace střelných zbraní a jak se balistika stala forenzní disciplínou s významnými soudními dopady. Další část bude věnována objevu krevních skupin, trasologii, modus operandi, kriminalistické fotografii, analýze pachových stop, DNA a nebude chybět ani vývoj služební kynologie.
Zločiny konce monarchie
Ponoříme se do atmosféry pozdního 19. a počátku 20. století, kdy kriminalita Prahy a okolí odrážela sociální změny a rozmach průmyslové éry. Prostřednictvím dobových policejních zpráv, soudních protokolů a novinových článků nahlédneme do případů krádeží, podvodů a násilných trestných činů, které vzbuzovaly strach a zvědavost obyvatel Prahy. Záhadná smrt na Vinohradech, škrcení domovnice, smrt vojáka na Štvanici, výměna čepic, která stála dotyčného život, objasnění vraždy po sedmi letech, vražda motyčkou v Bubenči a mnoho dalších.
Hříšní lidé města pražského
Kde stávala v Praze Jedová chýše a hotel Díra? Kdo mohl být předobrazem seriálových detektivů Mrázka, Boušeho, Mrázka a pana rady Vacátka? Jaké je skutečné pozadí zločinů z dílů Otisk prstu, Případ lichého střevíce, Špion přijede v sedm, Lodní uzel, Holka od vody a dalších? Pojďme se ponořit do tajů Prahy za první republiky.
Herci a slavné osobnosti (ne)právem souzené
Přednáška mapuje osudy významných herců, hereček a filmových osobností po roce 1945, kdy se kulturní elita první republiky ocitla pod tlakem poválečné očisty a nového režimu. Jaký byl skutečný podíl Vlasty Buriana, Adiny Mandlové, Lídy Baarové či Nataši Gollové na kolaboraci? Jak dopadl režisér Jan Sviták a Otakar Vávra, proč se musel obhajovat Zdeněk Štěpánek, a jakou roli sehrál Miloš Havel? Přednáška nabízí nejen fakta a soudní rozhodnutí, ale i reflexi dobových nálad a nejednoznačných morálních dilemat.
Politické případy 20. století
Dějiny 20. století psaly nejen války, převraty a ideologie, ale i osudy konkrétních lidí, kteří se ocitli ve víru politických zúčtování. V přednášce si připomeneme známé i méně známé případy, které otřásly tehdejší společností a dodnes vzbuzují otázky. Vrátíme se k zapomenutému pokusu o atentát na Karla Kramáře, projdeme okolnosti atentátu na Aloise Rašína i smrt předsedy vlády Aloise Eliáše a jeho spojení s tzv. chlebíčkovou aférou. Neopomeneme ani případ Jana Masaryka a záhadné okolnosti jeho pádu z okna, ani dramatický pokus o atentát na Emanuela Moravce v rámci operace Tin. Připomeneme si zastřelení Otakara Klapky, vykonstruované procesy s Heliodorem Píkou a Miladou Horákovou i zinscenovaný pád Rudolfa Slánského. Přednáška přiblíží nejen fakta, ale i dobový kontext, motivace aktérů a odhalí, jak křehká může být spravedlnost v časech, kdy o vině a trestu rozhoduje ideologie.
Nejznámější kriminální případy po 2. světové válce
Přednáška nabídne pohled na nejznámější kriminální případy, které otřásly československou společností po druhé světové válce. Nebudou to jen fakta, ale i otázky, které dodnes nemají jednoznačné odpovědi. Začneme případem Olgy Hepnarové, která v roce 1973 úmyslně vjela nákladním autem do davu lidí – a stala se tak poslední ženou popravenou v Československu. Přiblížíme si šokující detaily „Kvadratury ženy“, brutální vraždy Herty Černínové, která inspirovala i filmaře. Připomeneme nevyjasněnou tragédii rodiny Jelínkových, známou jako „případ studny“, i leteckou katastrofu v Suchdole, která se stala inspirací pro seriál Sanitka. Nechybí ani brutální vražda kuchaře U Dvou koček, spáchaná kvůli krabičkám cigaret a láhvi vína, která otřásla celou Prahou, a připomeneme i řádění „spartakiádního vraha“ Jiřího Straky, který se v pouhých 16 letech dopustil série sadistických útoků a vražd mladých žen.
Praha na hraně či za hranou (období od roku 1989)
Porevoluční Praha se stala symbolem svobody, otevřenosti a naděje – ale také zločinu, chaosu a temných příběhů. Tato přednáška přináší průřez nejznámějšími kriminálními kauzami, které otřásly českou společností od roku 1989. Zaměříme se na slavnou loupež čtyř obrazů Pabla Picassa ze Šternberského paláce, která odhalila děravé zabezpečení i improvizaci policie. Připomeneme brutální orlické vraždy, jejichž oběti končily v sudech s louhem na dně přehrady, a také masivní drogovou kauzu Pudr a klepeta, která ukázala, že výroba extáze může klidně probíhat v rodinném domě u Prahy. Nahlédneme i do života nepolapitelného „českého Houdiniho“ Ladislava Winkelbauera, jehož útěk z vězení připomínal filmový scénář, a projdeme otřesné případy násilí na ženách a prostitutkách, včetně vraždy v Myslíkově ulici. Přednáška také přiblíží vývoj a proměny pražské prostituce, od legendární Perlovky po organizovaný zločin v zákulisí nočních podniků.