Populárně vědecké přednášky jsou zaměřeny zejména na energetiku, historii fyziky/vědy a historii Prahy. Nabízená témata jsou často mediálně velmi diskutována, a proto jsou přednášky postavena zejména na vysvětlení nových pojmů a technologií společně s vyvrácením některých všeobecných mýtů. Tyto přednášky mám upravené také pro vyšší ročníky ZŠ a SŠ (nutná základní znalost fyziky a moderních technologií). Pokud vás nějaké téma zaujme, neváhejte mě kontaktovat.
Dále naleznete krátké anotace jednotlivých přednášek:
Energetika v proudu času
Již starověcí Egypťané dumali nad elektrickými sumci v Nilu. Avšak, kdo skutečně jako první objevil elektřinu? Dějiny energetiky jsou strhujícím příběhem o lidské invenci a obrovském úsilí. Zejména druhá polovina 19. století byla ve znamení prudké industrializace, kdy se o slovo ve výrobních procesech začala hlásit elektřina. Lidstvo se poměrně rychle od podomácku vyrobeného prvního zdroje elektrického proudu dostalo až k průmyslové výrobě ve velkých elektrárnách. Kdy a kde vlastně stála první elektrárna na světě? A která byla první v Českých zemích? Jak probíhal doslova turbulentní rozvoj výroby elektřiny v průběhu 20. století? Přijďte si poslechnout popularizační přednášku Energetika v proudu času!
Břidlicový plyn – surovina současnosti či budoucnosti?
Zásadní odlišnost od běžného zemního plynu je ve způsobu těžby. Většina dosavadní světové produkce zemního plynu pochází z relativně snadno těžitelných nalezišť. Břidlicový plyn by mohl přinést energetickou nezávislost Evropy i nižší účty za energie, ale existují i obavy ohledně dopadu jeho těžby na zdraví lidí a životní prostředí. Jednotlivé národní diskuze k tématu jsou velmi odlišné stát od státu, tudíž globální názor není zatím možný. V této přednášce se shrnují základní znalosti z oblasti těžby břidlicového plynu, jeho zásob ve světě a postoje různých států k problematice těžby. Neposlední částí je také snaha o vyvrácení některých mediálních mýtů.
Nekonvenční fosilní paliva – odkud se berou a jak je těžit?
Ačkoliv se neustále hovoří o nutnosti snižování spotřeby fosilních paliv, celosvětově se tomu zatím nedaří. Spíše naopak, rostoucí ekonomiky třetího světa jsou existenčně závislé svým rozvojem na fosilních palivech. A ani naše euro-atlantská společnost si zatím není jistá svojí „bezemisní“ budoucností. Přednáška se zabývá problematikou a aktuálním stavem těžby nekonvenčních fosilních paliv. Objasňuje možné typy nekonvenčních fosilních paliv, podstatu jejich těžby, dopady na ekologii, naznačení možného využití a postoje k těžbě nekonvenčních fosilních paliv v EU a vybraných zemích světa spolu s vlivem na finanční sektor.
Import (ne)konvenčního zemního plynu do Evropy?
Rozvoj těžby nekonvenčních zdrojů zemního plynu se v posledních deseti letech pomalu stává mocným hybatelem v oblasti energetické bezpečnosti importu strategických surovin do zemí Evropy. Metody importu zemního plynu do Evropy budou ovlivněny nejen primárními produkčními náklady a politickými bariérami, ale také logistickými náklady a tranzitními riziky. Přednáška se zabývá vlivem logistických metod (LNG nebo plynovody) na cenu dodávaného produktu v rámci Evropy s bližším zaměřením na střední Evropu. Snaha o diverzifikaci zdrojů zemního plynu a s tím související zajištění energetické bezpečnosti nemá v Evropě zatím jednotnou cestu z důvodu dalších socio-politických vlivů.
Vyplatí se dostavba jaderné elektrárny na území České republiky?
Postavení klasické energetiky v rámci energetického mixu není v Evropě aktuálně vůbec jednoduché. Stojíme před otázkou, zda máme přijmout či odmítnout dostavbu jedné ze stávajících jaderných elektráren v České republice nebo se vydat cestou obnovitelných zdrojů se zálohou v podobě paroplynových elektráren. Přednáška rozkrývá téma nejen z technického hlediska, ale především z ekonomického a geopolitického pohledu. Přednášku lze zaměřit i na celosvětovou problematiku staveb nových jaderných zdrojů a přístupy jednotlivých makroregionů (kontinentů).
Jak dlouho nám bude Temelín dodávat elektřinu?
Jak dlouhá je životnost jaderného reaktoru? Proč je potřeba pravidelně odstavovat jaderný reaktor? Jaké metody se využívají ke zkoumání oceli reaktorové nádoby? Jaký vliv má radiační zatížení na ocel použitou v primárním okruhu jaderné elektrárny? A proč je lepší postavit raději novou jadernou elektrárnu než vyměnit pouze její reaktor? Proč je tak důležitý materiálový výzkum pro jaderné elektrárny IV. generace? Přednášku lze přizpůsobit i jiné problematice v jaderných elektrárnách (např.: dostavba JE Temelín, technologie v JE aj.) a celkově energetice.
Energetický mix
Energetický mix představuje přehled podílů jednotlivých zdrojů na výrobě elektrické energie. Právě struktura pokrytí výroby je dána mnoha faktory, kromě geografických podmínek jsou to také společenské, ekonomické a hlavně politické okolnosti. V přednášce se zaměříme zejména na profil české spotřeby a potřeby elektrické energie. Kromě klasické energetiky blíže rozebereme, jaký může být potenciál v obnovitelných zdrojích v ČR a dalších evropských zemích, z nichž nás nejvíce ovlivňuje Německo se svým energetickým projektem Energiewende. V závěru se blíže podíváme na evropské a světové projekty zabývající se touto problematikou.
Jak funguje jaderná elektrárna?
Přednáška přináší základní poznatky z oblasti jaderné fyziky se zaměřením na provoz jaderné elektrárny. Co to znamená kritičnost reaktoru? Jak se nakládá s jaderným odpadem a co si představit pod palivovým cyklem? Jaký je rozdíl mezi primárním, sekundárním a terciálním okruhem? Neustále slyšíme zprávy o potřebě reaktorů IV. generace. Čím jsou tak přelomové ve vývoji? Jak se řeší bezpečnost jaderných elektráren a proč se většinou nevyplatí výměna jaderného reaktoru?
Kudy vedly koleje a už (ne)vedou
V Praze dříve bývalo mnohem více tramvajových tratí než dnes, a to zejména v centru. Po některých nám nezůstaly žádné památky, někde v dlažbě najdeme ještě zbytky kolejí. Víte, že měla vést tramvajová trať Nerudovou ulici, nebo kudy vedla trať první Křižíkovy tramvaje či „pražská koňka“? A kde došlo k první tramvajová nehodě v Praze? Během přednášky se ponoříme do historie pražských kolejových tratí.
50 let provozu pražského metra
Pražské metro letos slaví 50 let své existenci, avšak jeho zrod nebyl úplně jednoduchý. Od první myšlenky až po rozjezd první soupravy uplynulo dlouhých 76 let. Jeden z projektů počítal také s nasazením klasických tramvajových vozů do podzemí. Víte, že během první jízdy se rozdávaly dezerty ve tvaru metra? Proč na některých stanicích není nástupiště uprostřed, kde najdeme tajnou stanici nebo jaký jsou nejdelší, nejpomalejší či nejrychlejší eskalátory?
Kepler a Brahe – muži, kteří odhalili tajemství nebes
Podívejme se blíže na životní osudy dvou nejvýznamnějších vědců, kteří působili v Praze v době panování císaře Rudolfa II., Johanna Keplera a Tychona Braheho. Jak se dostali do Prahy, kde bydleli a kde v Praze vědecky bádali…? Je Braheho nečekaná smrt stále záhadou? Byl opravdu Kepler synem čarodějnice a jak to bylo s jeho horoskopy? Na přednášce si přiblížíme také okolnosti vzniku prvních dvou Keplerových zákonů sepsaných přímo v Praze.
Praha alchymistická aneb putování za čaroději, hvězdlháři a zlatoději
Příběhy ze dvora císaře Rudolfa II. nás dodnes fascinují. Hledání elixíru mládí, výroba zlata z roztodivných materiálů, pohledy do budoucnosti či tajemné pokusy. Jak vypadaly tehdejší alchymistické laboratoře a oč alchymisté usilovali? Bylo snadné ošálit oko císaře? Přiblížíme si příběhy Johna Dee, Edwarda Kellyho, Alessandro Scotta, Michaela Maiera či Michala Sendivoje a pronikněme více do historie magie, astrologie a alchymie.
Hříšní lidé města pražského I.
Jsou příběhy z populárního seriálu založeny na skutečných událostech? Jak se pátralo a vyšetřovalo za monarchie a první republiky? Jak vypadala tehdejší pražská galerka? Přiblížíme si mnoho kriminálních případů jako vraždu Otýlie Vranské, příběh krále pražské galerky Jindřicha Bočka či „zahradnickou kariéru“ Václava Babinského.