Do Fushimi Inari se má chodit za tmy. V šest ráno tunelem deseti tisíc rudých bran nestoupá nikdo — jen vy, kamenné lišky a ticho, které v Japonsku umí být slyšet.
Každou branou prošel něčí příběh: torii tu nechávají firmy i rodiny jako poděkování bohyni Inari. Číst jména dárců na sloupech je jako listovat kronikou města.
Nahoře nad městem jsem potkal prvního člověka — starého pána, který sem chodí každé ráno čtyřicet let. Uklonil se a šel dál. Kjóto v jednom obrazu.
